Preventivní služby pro rodiny s dětmi

V roce 2020 bylo do kojeneckých ústavů umístěno více než 550 dětí, ve všech ústavech v ČR ovšem dlouhodobě žije přibližně 8 000 dětí. U dvou třetin nejmenších dětí je důvodem sociální situace rodiny nebo nekompetentnost rodičů se o ně postarat.

Primárně je tedy nutné nejprve podpořit rodiče pomocí rozvoje a podpory komunitních služeb tak, aby se o své dítě uměli postarat a dítě nemuselo být umístěno mimo rodinu. A to je hlavní přínos preventivních služeb: jsou nejefektivnější, pro dítě nejvýhodnější a finanční náklady tvoří zlomek jen toho, co stojí umístit dítě do náhradní rodinné péče, nebo dokonce do dětského domova.

Podle struktury výdajů na péči o ohrožené děti (Macela, 2018) představují preventivní služby jen 8 % celkových nákladů, naopak nejvíce peněz stojí ústavní péče (42 % všech nákladů). Ve správně fungujícím systému by to však mělo být obráceně: hlavní pozornost se musí věnovat prevenci, protože je v zájmu dítěte a vykazuje největší efektivitu vložených nákladů.

Zatímco takzvané sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi stojí u jedné rodiny 23 355 korun, umístění jednoho dítěte do pěstounské péče vychází na 314 460 Kč a do dětského domova pro děti do 3 let dokonce 892 000 korun (Lumos, 2018).

Až v případech, kdy dítě u svých vlastních rodičů nemůže zůstat, je nezbytné zajistit mu rodinu náhradní. Tento postup nejen odpovídá legislativě České republiky i mezinárodním úmluvám, ale zejména naplňuje nezpochybnitelné právo dítěte na rodinu.

V úvahu přichází pěstounská péče, ať už přechodná, zprostředkovaná nebo u příbuzných, nebo osvojení.

Náhradní rodinná péče

Pro dítě je nejlepší možné řešení v situaci, kdy nemůže zůstat ve své vlastní rodině.

Pěstounská péče je jedna z forem náhradní rodinné péče. Pěstoun o dítě osobně pečuje a je zodpovědný za jeho výchovu. Narozdíl od rodiče či osvojitele není pěstoun zákonný zástupce dítěte a nemá ke svěřenému dítěti vyživovací povinnost. Stát formou dávek pěstounské péče podporuje zajištění hmotného zabezpečení dítěte a zároveň poskytuje odměnu pěstounům.

Pěstounská péče dlouhodobá je péče koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se.

Pěstounská péče na přechodnou dobu slouží jako dočasná péče maximálně na 1 rok. Jejím účelem je poskytnout čas, aby si rodiče mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče.

Osvojení je jedna z forem náhradní rodinné péče. Jedná se o přijetí cizího dítěte za vlastní. Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci plnou rodičovskou zodpovědnost. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem vztah jako mezi rodičem a dítětem.

Svěřenectví je typ náhradní rodinné péče, kdy soud svěří dítě do každodenní péče jiné fyzické osoby než rodiče (nejčastěji příbuzného nebo blízkého člověka). Slouží hlavně tehdy, když rodiče nemohou o dítě dočasně či dlouhodobě pečovat, ale je možné zachovat rodinné prostředí mimo ústavní výchovu. Rodičům obvykle zůstává rodičovská odpovědnost, zatímco pečující osoba zajišťuje běžný život dítěte a rodiče dál zpravidla platí výživné.

Pobytová zařízení pro děti a mládež

Ústavní péče by měla přicházet ke slovu v okamžiku, kdy jsou všechny ostatní možnosti ochrany dítěte v ohrožené rodině vyčerpány.

Bohužel praxe v různých krajích České republiky se značně liší. V některých je ústavní péče stále hojně využívána, a to i pro velmi malé děti. Naopak například ve Zlínském kraji ústavní péči pro nejmenší děti již zcela zrušili a s využitím prevence či náhradní rodinné péče (nejčastěji pěstounské péče) zajišťují ohroženým dětem bezpečí rodinného zázemí.

Někde kraje také nastoupily cestu deinstitucionalizace a snaží se děti z velkých ústavů umisťovat do malých pobytové služeb umístěné v běžné zástavbě.

Mezi zařízení ústavní péče se řadí především zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), dětská centra neboli kojenecké ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy, diagnostické ústavy a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Více se o těchto zařízeních dozvíte ve Slovníku péče o ohrožené děti.

Asociace Dítě a Rodina podporuje především malá pobytová zařízení pro jejich rodinný charakter. Dlouhodobě se také zasazujeme o zlepšení postavení zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), která mají nezastupitelnou roli v krizových situacích a podle toho by mělo být nastaveno jejich financování a provoz.