Děti mimo péči rodičů: mezi kraji jsou výrazné rozdíly. Ústecký kraj vyčnívá i po přepočtu na počet dětí

V roce 2025 bylo v Česku vykázáno 6 636 umístění dětí do různých forem náhradní péče nebo zařízení. Nejde však o 6 636 unikátních dětí, jedno dítě může během roku projít více formami péče. Když údaje MPSV přepočítáme na počet dětí žijících v jednotlivých krajích, rozdíly jsou ještě zřetelnější. Nejvyšší hodnotu má Ústecký kraj, následovaný Karlovarským a Moravskoslezským krajem.

Když se ve veřejné debatě mluví o „odebraných dětech“, může to působit, jako by existovalo jedno číslo, které říká, kolika dětem byla během roku ukončena péče rodičů. Takovou statistiku ale Ministerstvo práce a sociálních věcí nevykazuje.

MPSV sleduje jednotlivé způsoby umístění dětí – například do péče jiné fyzické osoby, pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Statistická ročenka za rok 2025 obsahuje tato data také podle jednotlivých krajů. (MPSV) A právě krajské srovnání ukazuje, že situace v různých částech Česka je velmi odlišná.

Nejvíce vykázaných umístění připadá na Ústecký kraj

V absolutních číslech bylo v roce 2025 nejvíce umístění vykázáno v Ústeckém kraji – 1 114. Následoval Moravskoslezský kraj s 921 a Jihomoravský kraj se 698.

Samotné absolutní počty ale mohou být zavádějící. Středočeský kraj má například mnohem více dětí než Karlovarský kraj, a proto není spravedlivé oba regiony porovnávat jen podle počtu případů.

Pro srovnání jsme proto údaje MPSV vztáhli k počtu obyvatel ve věku 0 až 17 let v jednotlivých krajích. Jako základ používáme střední stav obyvatelstva k 1. červenci 2025 podle Českého statistického úřadu. ČSÚ poskytuje údaje o obyvatelstvu podle jednotlivých let věku a krajů právě i pro rok 2025. (DataStat)

Vykázaná umístění na 10 000 dětí

Výpočet: součet osmi kategorií umístění vykazovaných MPSV / střední počet obyvatel ve věku 0–17 let × 10 000. Jde o počet vykázaných umístění, nikoli unikátních dětí.

Rozdíl mezi kraji je značný. Na každých 10 000 dětí připadá v Ústeckém kraji přibližně 74 vykázaných umístění, zatímco v Praze zhruba 18. Jinými slovy, relativní hodnota je v Ústeckém kraji přibližně čtyřikrát vyšší než v Praze. To samo o sobě ale neznamená, že úřady v jednom kraji děti „odebírají čtyřikrát častěji“. Čísla mohou odrážet rozdílnou sociální situaci rodin, dostupnost podpůrných služeb, strukturu náhradní péče i to, jakými formami péče děti během roku procházejí. Ne každé umístění znamená odebrání dítěte rodičům. To je pro interpretaci dat zásadní.

V roce 2025 MPSV evidovalo v celé republice:

Největší jednotlivou kategorií byla pěstounská péče. Dalších 1 350 umístění připadalo na péči jiných fyzických osob než rodičů. V praxi může jít například o prarodiče či jiné příbuzné dítěte. Proto není správné součet 6 636 označit jako počet „odebraných dětí“. Jedno dítě může být například nejprve umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu a následně do dlouhodobé pěstounské péče. Ve statistice za daný rok se tak může objevit ve více položkách.

Pokud se zaměříme jen na ZDVOP rozhodnutím soudu, rozdíly zůstávají

Užší pohled nabízí kategorie dětí umístěných do ZDVOP na základě rozhodnutí soudu. Těch bylo v celé republice v roce 2025 celkem 647. Nejvíce jich bylo v Ústeckém kraji – 125, následoval Moravskoslezský kraj se 79, Plzeňský se 68, Praha s 65 a Středočeský kraj s 61.

Po přepočtu na 10 000 dětí ale vypadá pořadí trochu jinak:

Tady je rozpětí ještě výraznější. V Ústeckém kraji připadalo na 10 000 dětí zhruba 8,3 soudních umístění do ZDVOP, zatímco na Vysočině jen 0,3. Ani tento ukazatel ale není totéž co celkový počet dětí odebraných z péče rodičů. Dítě může být rozhodnutím soudu svěřeno přímo například do pěstounské péče nebo do péče příbuzného, aniž by prošlo ZDVOP.

Ústecký kraj vyčnívá napříč několika ukazateli

V Ústeckém kraji MPSV v roce 2025 zaznamenalo například:

• 267 umístění do péče jiné fyzické osoby než rodiče,

• 237 do pěstounské péče,

• 112 do pěstounské péče na přechodnou dobu,

• 125 do ZDVOP na základě rozhodnutí soudu,

• 198 do ZDVOP na základě smlouvy.

Nadprůměrná hodnota kraje proto nevzniká pouze v jediné kategorii. Za pozornost stojí také Karlovarský kraj. V absolutních číslech patří kvůli malé populaci mezi méně výrazné regiony, po přepočtu na počet dětí se však dostává na druhé místo v republice. Právě to ukazuje, proč jsou relativní údaje pro debatu o systému péče o ohrožené děti důležité.

Co nám statistiky neřeknou

Z krajských čísel samotných není možné určit, proč se dítě do náhradní péče dostalo. Důvodem může být závažné zanedbávání či násilí, ale také nemoc nebo úmrtí rodiče, závislost, akutní rodinná krize či kombinace dalších problémů. Statistika také sama o sobě neukazuje, zda vysoký počet umístění znamená horší práci místních institucí. Rozdíly mohou souviset s mírou sociálního vyloučení, dostupností bydlení, terénních a preventivních služeb, podporou rodin nebo dostupností pěstounů. A právě tady by měla začínat další debata.

Důležitější otázka než „kolik dětí bylo odebráno“

Při pohledu na data není nejdůležitější jen otázka, kolik dětí skončilo mimo péči rodičů. Stejně důležité je ptát se:

Kolika těmto situacím bylo možné předejít včasnou podporou rodiny?

Pokud některé kraje vykazují po zohlednění počtu dětí několikanásobně vyšší hodnoty než jiné, stojí za to zkoumat, co je za tím. Zda jde především o rozdílnou sociální či bytovou situaci obyvatel, dostupnost preventivních služeb, kapacity náhradní rodinné péče, praxi jednotlivých institucí – nebo o kombinaci všech těchto faktorů.

Data MPSV poskytují důležitý výchozí bod. Sama ale odpověď nedávají.

A právě proto by měla být interpretována nikoli jako žebříček krajů, které „odebírají nejvíce dětí“, ale jako signál, kde je potřeba podrobněji zkoumat podmínky, ve kterých děti a jejich rodiny žijí, a jakou podporu mají k dispozici.

Metodika: Údaje o umístění dětí pocházejí ze Statistické ročenky MPSV 2025, tabulky 7.2 „Umísťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné péče a ústavní a ochranné výchovy v roce 2025“. Část ročenky věnovaná sociálně-právní ochraně dětí byla aktualizována 15. června 2026. (MPSV) Pro přepočet byly použity údaje ČSÚ o středním stavu obyvatel ve věku 0–17 let k 1. červenci 2025; ČSÚ publikuje věkovou strukturu podle jednotek věku i jednotlivých krajů. (Statistika)

Poznámka k interpretaci: Součty jednotlivých kategorií představují vykázaná umístění, nikoli počet unikátních dětí. Jedno dítě může být během roku vykázáno ve více formách péče. Proto v článku záměrně nepoužíváme souhrnný počet jako „počet odebraných dětí“.

Zdroje: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2025, část 7: Sociálně-právní ochrana dětí, zejména tabulka 7.2 „Umísťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné péče a ústavní a ochranné výchovy v roce 2025“.
https://mpsv.gov.cz/statisticka-rocenka-z-oblasti-prace-a-socialnich-veci-2025

Český statistický úřad – Věkové složení obyvatelstva podle krajů, údaje o počtu obyvatel ve věku 0–17 let v roce 2025, použité pro přepočet na 10 000 dětí.
https://csu.gov.cz/produkty/spv_oby02_cr