Výměna manželek ukazuje, jak je dětský ombudsman potřeba

Výbor pro práva dítěte při OSN proti Výměně manželek Pokud si čtenář vyhledá články o natáčení pořadu Výměna manželek, podívá na pár sestřihů (stačí skutečně pár) nebo se dozví více o smlouvách účastníků, velice rychle se ukáže, že zájem dítěte se během výroby tohoto pořadu na první místo nestaví.

V roce 2008 Výbor pro práva dítěte při OSN vyzýval k regulaci účasti dětí v britských pořadech jako je Výměna manželek (Wife Swap) nebo Supernanny. Kritické hlasy se ozývaly i v jiných zemích, kde se pořad vysílal. Je zjevné, že v této sféře máme vůči dětem dluh.

Výměna manželek ale svým způsobem upozorňuje i na jinou důležitou skutečnost. Česká republika potřebuje dětského ombudsmana, respektive ho potřebují děti. Od 1. července 2025 začne v Čechách díky novele zákona o veřejném ochránci práv dětský ombudsman poprvé pracovat. Pořad Výměna manželek nám ukazuje, proč je dětského ombudsmana třeba.

Kde mohou dnes děti, které by snad účast v pořadu odmítly, hledat zastání? Smlouvu za ně podepisují rodiče, smlouva navíc stanovuje sankci při neúčasti dítěte, a je tak jasné, že dospělí, kteří mají zájem na výrobě či na účasti v pořadu Výměna manželek, se budou snažit děti přesvědčit k souhlasu. Odmítnout rodiče může být pro děti velice náročné a složité. To ale mluvíme o starších dětech. Děti do přibližně 8 let nemohou dát informovaný souhlas. Neodhadnou, jaké dopady pro ně účast v pořadu může mít.

Některé případy navíc ukazují, že jsou situace uměle konstruovány. Pro děti tak představují ohromný stres, často se dá mluvit o traumatizaci. V reality show jsou děti snímány během intimních chvil (sprchování, vykonávání potřeby), jsou vystavovány hádkám a agresivnímu chování atd. Odmítne-li v takové chvíli dítě účast a rodič mu řekne: „To nejde, to budeme platit,“ co dítě dál samo zmůže?

Jak důkladně bude moct dětský ombudsman dohlížet na práva dětí, není jasné

Od července 2025 začne fungovat dětský ombudsman. Funkce, kterou většina evropských zemí zavedla už dávno (Norsko již v roce 1981), bude konečně součástí českého systému ochrany práv dětí. Ombudsmana má volit Poslanecká sněmovna ČR na základě nominací Senátu, prezidenta a orgánu složeného z představitelů vysokých škol. Vývoj posledních týdnů ale ukazuje, že se do 1. července pravděpodobně nepovede volbu dětského ombudsmana uskutečnit. Dle odborníků a právníků nelze navíc vybrat dětského ombudsmana před nabytím účinnosti zákona (nelze naplňovat zákon, který ještě není účinný). Od prvního července tak nastoupí do funkce současný zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm.

O co ale postaráno není, je rozpočet kanceláře. Za měsíc má dětský ombudsman začít úřadovat, není ale jasné, s jakými prostředky bude jeho kancelář disponovat, a tedy jaký dosah a efekt na ochranu dětí a jejich práv bude ve skutečnosti mít.

„Je to takový rozpačitý signál směrem k dětem. Nemám z toho dobrý pocit. Vláda své rozhodnutí odsunula a my nemáme v tuto chvíli žádné garance, a nemůžeme proto ani vybírat nové zaměstnance. Proto jsme iniciovali jednání na Ministerstvu financí,“ uvedl v dubnu pro Seznam Zprávy zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Výměna manželek není jediný případ pro ombudsmana

Případ pořadu Výměny manželek ale není jediný, který nám připomíná, proč potřebujeme dětského ombudsmana (a samozřejmě adekvátní finanční prostředky pro jeho práci).

Vleklé letité rozvody a s tím spojené spory rodičů zanechávají na dětech své. V mnoha případech ale odborníci a aktéři těchto sporů popisují situace, kdy rodiče své děti manipulují, poštvávají proti sobě navzájem, navádí je k obvinění druhého rodiče z násilí apod.

V jednom ze starších rozhovorů, který se zmíněnému tématu věnuje, uvádí soudkyně Evropského soudu pro lidský práva Kateřina Šimáčková: „…Ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva nabádají (…), aby se soudní spory týkající se dětí rozhodovaly urychleně. Pro dítě je prostě pár měsíců mnohem delší doba než pro dospělého. V případě dlouhého soudního sporu v opatrovnickém řízení pak často rozhoduje místo soudu čas. Pokud je dítě třeba rok manipulováno proti druhému rodiči, aniž by s ním po tu dobu mělo osobní zkušenost, vztahy mohou být navždy narušeny.“ (zdroj: rizeniskoly.cz)

Rodičovské spory a rozvody přesahující délku měsíců, potažmo let děti traumatizují, poškozují jejich vztahy s rodiči a nabourávají jejich důvěru. Zastání tyto děti dnes hledají jen těžko a následky mohou být trvalé.

A co děti, které vlivem rodičovského konfliktu ztratí možnost odborné pomoci? Stává se, že se rodiče přetahují o to, kam bude dítě docházet na terapie apod. Nejen, že jeden rodič odmítne dát souhlas druhému, ale v i v případě nařízení spolupráce soudem nějakým způsobem spolupráci překazí, zamezí spolupráci, takže dítě o odbornou službu přijde. Případů pro dětského ombudsmana tak určitě nebude málo.

Máme letitý dluh

V roce 2012 upozornil Výbor pro práva dítěte při OSN, že Česká republika nedostatečně chrání práva dětí a doporučil Česku zavedení dětského ombudsmana. O této funkci začala ale již v roce 2007 mluvit tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Následovalo několik let, kdy se o zavedení dětského ombudsmana snažilo několik dalších politiků.

„Máme letitý dluh vůči dětem, nesmíme proto dovolit polovičaté řešení,“ uvádí ředitelka Asociace Dítě a Rodina Iveta Dvořáková a doplňuje, „Zavedeme-li konečně dětského ombudsmana, musíme se také postarat o to, aby mohla být tato role řádně a efektivně vykonávána. Není jisté, jaké prostředky bude mít jeho kancelář k dispozici, o jeho volbě ani nemluvě. Již jsme k tomu absolvovali schůzku s ředitelem kanceláře předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové a 29. května jsme požádali o schůzku ministra financí Zbyňka Stanjuru. Nechceme papírového dětského ombudsmana.“

Nejdůležitější teď skutečně je, aby Česká republika a děti zde žijící získaly počínaje červencem 2025 svého zastánce, který bude mít k dispozici dostatek nástrojů a prostředků za děti skutečně bojovat.

Apelujeme proto na vládu, poslankyně a poslance, aby koncept dětského ombudsmana dovedli do funkčního a efektivního stavu. A žádáme českou společnost: Vyžadujme po politicích ochranu dětí, berme to jako základ a důsledně to připomínejme. Pořad Výměna manželek by bez divácké poptávky neexistoval.