Asociace a její nejvýznamnější úspěchy

Asociaci založily organizace Amalthea, Nadace Sirius, Rozum a cit, Středisko náhradní rodinné péče, Nadace J&T, Dobrá rodina a dnes již zaniklé Centrum podpory. Motivací pro ně byla touha zlepšit přístup v péči o ohrožené děti i akcent na náhradní rodinnou péči.  

Historicky první předsedkyní se stala PhDr. Věduna Bubleová, zakladatelka Střediska náhradní rodinné péče. Její otec prof. Jiří Dunovský společně s profesorem Zdeňkem Matějčkem založil v 60. letech SOS dětské vesničky. 

Doktorka Bubleová vedla Asociaci do roku 2020. V té době se Asociace značně rozšířila a soustředila se zejména na zvyšování povědomí o náhradní rodinné péči. Připomínkovala legislativu a vypracovala důležité analýzy. Za zmínku stojí kampaň „Děti patří do rodin, ne do ústavů“ z roku 2018, jejímž cílem bylo upozornit na škodlivost pobytu nejmenších dětí v tzv. kojeneckých ústavech. Petici, která kampaň doprovázela, podepsalo během tří měsíců neuvěřitelných 15  000 lidí, včetně odborníků i veřejně známých lidí jako byl například prof. Radek Ptáček nebo Tereza Maxová. Asociace od počátku upozorňovala, že pobyt v ústavech malým dětem neprospívá a negativně je ovlivňuje v dalším životě. Pro téma získávala podporu prostřednictvím osobních schůzek s politiky a připravila i kulatý stůl v Poslanecké sněmovně. Svá tvrzení opírala o fakta, stavěla na výstupech analýz, která zpracovala; Studie o pěstounských rodinách v ČR (2019) nebo Analýza personálního zajištění dětských domovů do 3 let (2019), která mj. prokázala, že většina zařízení nesplňovala minimální personální standardy. Konec tzv. kojeneckých ústavů vstoupil v platnost počátkem roku 2025. Stojí za tím snahy mnoha organizací a odborníků.  

V roce 2020 se předsednictví ujal David Svoboda, DiS., ředitel organizace Amalthea a jeden ze zakladatelů. Cíle Asociace tehdy pozměnila tzv. vyšší moc. Doba koronavirové pandemie a s ní spojená opatření nasvítily podstatné problémy, na které se Asociace zaměřila. Šlo o následky nouzových opatření, jež se dotýkaly ohrožených dětí a rodin; domácí násilí, exekuce plynoucí z výpadků příjmů, izolace od běžných sociálních kontaktů apod. Asociace apelovala na vyšší investice do kapacit preventivních služeb, kterých bylo v souvislosti s pandemií třeba. Opatření přijatá v souvislosti s koronavirem navíc výrazně omezila služby pro děti a rodiny, Asociace žádala jejich rychlé znovuobnovení. Později usilovala o mimořádnou odměnu pro doprovázející pracovníky za jejich nasazení během pandemie (jako tomu bylo u pracovníků v sociálních službách), pravidelně oslovovala tehdejší ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, která ale odměny nepodpořila. 

V letech 2020 až 2024 se Asociace opět rozrostla. Zaměřila se na připomínky k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí (SPOD) nebo apelovala na zvýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Pro tyto účely vytvořila „argumentář“ a analýzu nákladů, kterou představila mj. na kulatém stole v Poslanecké sněmovně. Státní příspěvek na výkon pěstounské péče (doprovázení) se navýšil v rámci novely zákona o SPOD přijaté v roce 2024. Stále ale nepokrývá veškeré nutné výdaje. 

V loňském roce vystřídal Davida Svobodu v roli předsedy JUDr. Petr Najman, ředitel Centra pro dítě a rodinu Valika. V témže roce se tým Asociace rozšířil. Byly vypracovány klíčové strategické plány a definovaly se cíle pro nadcházející tříleté období, vše díky dotaci z Evropských sociálních fondů. V současné době se Asociace opět zaměřuje na advokační činnost, a sice na působení nutných změn, které jsou dlouhodobě známé. Klíčové je téma prevence. Pouhých 11 % prostředků jde nyní na prevenci, zbylé náklady připadají na řešení důsledků těchto problémů. Přičemž bylo mnohokrát doloženo, že je prevence nejen lidsky ale i ekonomicky výhodnější. Podpora rodin a dětí bude vždy levnější než pobyt dítěte v ústavní péči, který vyjde v průměru na cca 1 milion ročně. (Pozn. autora: Ročně je odebráno z rodin 3000 dětí.)

Kromě advokační práce ale Asociace neupouští ani od svého původního záměru – šíření povědomí o náhradní rodinné péči. V roce 2025 vytvořila komiks „Jsem k ničemu?“ pojednávající o pěstounské péči, který na příběhu 13letého chlapce ukazuje nejen život v pěstounské péči, ale i tzv. doprovázení nebo roli OSPOD. Komiks pokřtila předsedkyně Výboru pro práva dítěte paní Eva Petrová a v červnu roku 2025 byl na zmíněném meziresortním výboru prezentován. Asociace nyní připravuje další díl k tématu prevence. 

Detailnější informace k historii Asociace Dítě a Rodina naleznete v Příloze 1 a 2 (Historie ADaR, Jak šel čas s Asociací). 

Jak vidí Asociaci odborníci a významní aktéři

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková děkuje Asociaci za její systematické snahy o posílení prevence, zlepšování systému i koordinovanou spolupráci všech důležitých partnerů. „Velmi si vážím energie, odbornosti a úsilí všech členských organizací a děkuji

za spolupráci na mnoha důležitých systémových změnách,“ doplňuje Klára Šimáčková Laurenčíková. Asociaci s ní spojuje hned několik témat a aktivit. Z poslední doby to byl mj. i apel na včasnou volbu dětského ombudsmana nebo adekvátní finanční zajištění jeho kanceláře.  

S Evou Petrovou, předsedkyní vládního Výboru pro práva dítěte, kterého je Asociace členem, je spojuje mj. snaha o zlepšování podpory náhradní rodinné péče. Dle jejích slov zastává Asociace zásadní roli v oblasti podpory ohrožených dětí, oceňuje odbornou práci jejích organizací a aktivní zapojení do připomínkování veřejných politik. „Spolupráce s Asociací je přínosná pro naplňování práv dětí, jak je vymezuje Úmluva OSN o právech dítěte. Těšíme se na další společné kroky ve prospěch dětí, které potřebují naši podporu, ochranu a důstojné zázemí. Děkujeme za vytrvalost a smysluplnou práci a přejeme Asociaci do dalších let hodně sil, inspirace, respektu a stability – ať se jí i nadále daří prosazovat to nejdůležitější: nejlepší zájem dítěte,“ uzavírá své přání k jubilejnímu výročí předsedkyně výboru Eva Petrová.  

Témata, které si vlády přehazují

Již v roce 2016 vyzývala Asociace tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka k podpoře sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort. Za roztříštěný systém kritizoval Českou republiku i Výbor pro práva dítěte při OSN. Vláda Petra Fialy zmíněné sjednocení ve svém programovém prohlášení přislíbila (stěžejní legislativou je v současné době zmiňovaný zákon o SPOD, který má ale za sebou více než 40 novelizací). Dnes ale víme, že je taková reforma opět nejistá. Ačkoliv vznikly tzv. věcné teze (S. Macela a K. Trubačová, 2023-2024, podklad pro přípravu legislativního znění), práce ustaly. Na podzim roku 2024 podepsala vláda memorandum slibující přípravu tzv. zákona na ochranu dětí a podporu rodin, časový plán stanovila na 18 měsíců. Je tak jisté, že slib o sjednocené péči současná vláda nesplní. Jak se k němu postaví ta budoucí, je nejasné. Nový zákon by přitom přinesl hned několik klíčových změn. Apel (jak vyplývá z věcných tezí) je kladen právě na prevenci. Sjednocení systému péče o ohrožené děti je velkým tématem již od roku 2009ⁱ, jeho naplnění nejsme o moc blíže. 

Ačkoliv se systém za posledních třicet let nesporně vyvinul, stále stojí na mnoha principech pocházejících z éry komunismu. V tomto ohledu je nutné zmínit ústavní péči, k jejíž systémové transformaci také nedochází. Některé kraje se pro transformaci pobytových služeb rozhodly, a ukázaly, jak pozitivně ovlivňuje děti a jejich budoucí život (studium, práce a zapojení do společnosti). Podstatou transformace na služby malých pobytových zařízení je snaha přiblížit život co nejvíce způsobu fungování běžné rodiny. Systémová transformace ale nadále chybí.  

„Do další dekády si za Asociaci Dítě a Rodina přeji především to, aby se z oblasti ohrožených dětí a rodin stala skutečná, ne deklarovaná priorita. Nejen politici ale i společnost musí postavit děti do středu zájmu a uvědomit si, že jsou kapitálem naší společnosti,“ říká na závěr výkonná ředitelka Asociace Dítě a Rodina Iveta Dvořáková.