Prevence začíná důvěrou, ne kontrolou

Rodiny, které se dostanou do krize, nejsou „nefunkční“. Jsou často přetížené ekonomicky, psychicky i vztahově. Ztráta zaměstnání, nemoc, rozchod, ztráta bydlení či kumulace dluhů mohou vést k tomu, že i jinak pečující rodič ztratí půdu pod nohama. Místo rychlých zásahů potřebují tyto rodiny čas, důvěru a dostupnou pomoc.

Moderní přístup k ochraně dětí proto klade důraz na preventivní práci, tedy podporu rodiny dřív, než dojde k ohrožení dítěte. Tento přístup vychází ze zásady, že nejlepším místem pro dítě je rodina, pokud je to bezpečné a možné (Úmluva o právech dítěte, čl. 9).

Sociální faktory ovlivňující rodiny

Výzkumy ukazují, že důvody rozpadu rodiny nejsou individuální selhání, ale strukturální a systémové důvody. Podle Výroční zprávy o rodině MPSV 2023 se nejčastějšími příčinami sociálního ohrožení dítěte stávají:

• dlouhodobá chudoba a nezaměstnanost,

• ztráta bydlení,

• psychické onemocnění rodičů,

• domácí násilí a rozpad partnerských vztahů,

• absence podpůrné sítě rodiny či komunity.

Tyto faktory působí kumulativně. Rodina, která je dlouhodobě ve stresu, ztrácí schopnost řešit běžné situace. Nejde o nedostatek vůle, ale o nedostatek kapacity.

V takových případech má zásadní roli včasná preventivní služba. Například sociálně aktivizační program pro rodiny s dětmi (SAS), který dokáže situaci stabilizovat dřív, než dojde k zásahu orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Prevence jako posilování rodičovských kompetencí

Podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách má SAS za úkol podporovat rodiny ohrožené sociálním vyloučením a přispívat k obnově jejich funkcí.

V praxi to znamená:

• zvyšování rodičovských kompetencí,

• pomoc při hospodaření a komunikaci s institucemi,

• doprovod v krizových situacích,

• psychosociální podporu.

Tento přístup odpovídá principům posilující sociální práce („empowerment approach“), která zdůrazňuje partnerství, respekt a obnovu autonomie klienta.

Jak upozorňuje Strategie péče o ohrožené děti 2021–2030 (MPSV, 2021), klíčovým prvkem prevence je změna vnímání sociální pomoci. Z kontroly a sankcí na spolupráci a podporu.

Prevence jako systémová odpovědnost

Aby prevence fungovala, musí být systémová, koordinovaná a dostupná. Podle dat MPSV z roku 2022 se v Česku poskytuje přibližně 220 registrovaných SAS, jejichž kapacita však stále nepokrývá potřeby všech krajů. Klíčové je, aby mezi OSPODem, SAS a školami vznikaly partnerské vztahy, nikoli hierarchické, jinak se prevence mění v další administrativní zátěž. Tam, kde služby spolupracují, dokážou nejen zabránit odebrání dětí, ale i obnovit stabilitu rodin.

Prevence je investice do budoucnosti

Každé dítě, které může zůstat ve své rodině, představuje lidské i ekonomické vítězství.
Podle analýz OECD stojí jedno umístění dítěte do ústavní péče ročně několikanásobně víc než komplexní podpora rodiny v terénu.

Prevence proto není „měkká alternativa“, ale efektivní, odborně podložený nástroj ochrany dětí.
A její základní princip je jednoduchý: „Prevence neznamená trest, ale šanci.“