„V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí děti vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.“
(Preambule Úmluvy o právech dítěte)

Novinky

Otevřený dopis ve věci Doporučení zástupkyně veřejného ochránce práv ke kontaktům dítěte v pěstounské péči nejen s rodiči

Asociace Dítě a Rodina zaslala ve středu 13. 1. 2021 poslala dopis zástupkyni veřejného ochránce práv Mgr. Monice Šimůnkové. Reagujeme v něm na doporučení ke kontaktům dětí v pěstounské péči nejen s rodiči. Doporučení v něm konfrontujeme se zkušeností z každodenní praxe. 

 

Veřejný ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno
Vážená paní Mgr. Monika Šimůnková
zástupkyně veřejného ochránce práv
Sp. zn.: 6985/2020/VOP/PŠ
Č. j.: KVOP-51806/2020


V Praze, 13. ledna 2021


Vážená paní magistro,

obracíme se na Vás jménem Asociace dítě a rodina, která sdružuje 86 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti. Svými aktivitami směřují k tomu, aby každé dítě mohlo vyrůstat v rodinném prostředí, primárně ve své vlastní rodině, pokud to není možné, pak v rodině náhradní. Rádi bychom reagovali na Vaše doporučení týkající se kontaktů dítěte v pěstounské péči nejen s rodiči vydané 18. prosince 2020. Účelem Vašeho doporučení je, jak píšete, aby byla dodržována práva dítěte. Doporučení připomínají stávající legislativu a dávají limit tomu, co smí a nesmí činit OSPOD či doprovázející organizace zejména vůči rodičům, u nichž skutečně v praxi v některých případech dochází k porušování práv, nebo svá práva neznají, a tedy je neuplatňují. Považujeme však za důležité zmínit, že doprovázející organizace nejsou „službou pro pěstouny“. V režimu sociálně-právní ochrany dětí pomáhají OSPOD v tom, aby zájmy dětí byly viděny, pravidelně vyhodnocovány a naplňovány těmi, se kterými děti vyrůstají.


Se základní tezí, že ideální je, když se na podobě kontaktu dítěte spolu domluví sami rodiče a pěstouni, nelze než souhlasit. Nicméně v praxi je toto spíše výjimkou, resp. k tomuto stavu docházíme až po předchozí intenzivní práci s rodiči, pěstouny a také dítětem. Nelze přece předpokládat, že po odebrání dítěte z péče rodičů budou rodiče vděčni lidem, kteří je dočasně či dlouhodobě v podstatě nahrazují, tedy pěstounům. Je přirozené, že se dostávají do střetu zájmu a konfliktu, byť jde oběma o stejné dítě. Troufáme si říci, že snahou každého sociálního pracovníka na poli sociálně-právní ochraně dětí (OSPOD i NNO) je, aby dítě bylo v bezpečí, mělo možnost zažívat blízký vztah s dospělým člověkem a znalo své kořeny. Převáží-li na pomyslné misce vah zájem rodiče, který „má prostě na kontakt s dítětem právo“, bez zohlednění toho, v jaké situaci aktuálně jeho dítě je, může se snadno stát, že budeme přihlížet poškozování dítěte. Stejně tak pokud by převážil zájem pěstounů, kteří si plně neuvědomí, jak důležité je pro dítě znát své kořeny a předky, jak důležité je v určité životní fázi pro dítě poznat své rodiče, či je i pravidelně vídat, znovu to nebude v zájmu dítěte.


Pokud Vaše vyjádření a doporučení počítá s tím, že nyní dojde k masivnímu nárůstu podnětů ze strany OSPOD či dalších subjektů na úpravu kontaktů k soudu a soudy budou schopné se těmto podnětům bezodkladně věnovat, tak není třeba se nijak zneklidňovat. Doposud je praxe ale taková, že podněty k soudu nemíří tak často právě pro to, že hledáme s dětmi, rodiči a pěstouny shodu na tom, jak by mohl být kontakt nastaven, aby dítěti vyhovoval a dával smysl. Dojdeme-li společně k tomu, že pro dítě je aktuálně vhodná asistence pracovníka u kontaktu, navrhujeme ji. Pokud při pravidelném mapování rizik zjistíme, že dítěti nastavený kontakt nevyhovuje či nesvědčí, navrhujeme změnu – ve formě i frekvenci setkávání. To vše ve spolupráci s OSPOD, rodiči, pěstouny a hlavně dětmi. Prioritou je se dohodnout, ale jak již bylo výše popsáno – dohoda není možná vždy a takové kontakty dětí jsou pak ty nejtěžší. A to jak v případech, kdy se nechtějí dohodnout rodiče, tak i v situacích, kdy naopak s dohodou mají problém pěstouni a kontaktu nepřímo či přímo brání. Situace každého dítěte je jiná, ale pro ilustraci alespoň dva příklady:

• Rodič, který neplánuje převzít dítě do své péče, ale chtěl by dítě vídat každý týden, brát si ho na víkendy, zároveň však často termíny kontaktů ruší, nebo není dostupný a ze života dítěte se najednou ztratí, aby se po roce zase objevil s dalšími požadavky na kontakt. Jistě má na to právo, ale v těchto situacích není zájmem dítěte takový kontakt podporovat v té podobě, o jakou si rodič bez ohledu na své dítě, říká.


• Pěstoun, který o rodiči dítěte mluví negativně, zamlčuje dítěti informace o jeho původu a biologické rodině, je obtížné s ním domluvit vyhovující termín kontaktu atd. Dovolte nám tedy obrátit se na Vás s praktickými dilematy, která v praxi potkáváme a která se snažíme řešit s ohledem na zájem dítěte.

• Má-li o každé úpravě kontaktu včetně asistence u kontaktu rozhodnout jedině soud, je v současné praxi nemožné očekávat, že se to bude dít tak rychle, jak to situace dítěte vyžaduje - např. dítě kontakt špatně snáší, je podezření, že rodič dítěti při kontaktu ubližuje (fyzicky nebo emočně). OSPOD může podat podnět k soudu na úpravu styku, jenže rodič má do rozhodnutí soudu právo se stýkat, takže vše běží dál (a ani se většinou neví, jak dlouho ještě bude) a dítě trpí, případně je zásadně poškozeno.

• Jak postupovat, když dítě výslovně řekne, že rodiče vidět nechce, nebo to dává jasně najevo svými projevy – znovu se bude opakovat časová prodleva, než bude podán návrh na úpravu kontaktu k soudu a než ten rozhodne – do té doby má být kontakt realizován proti vůli dítěte?

• Je-li dítě umístěno do pěstounské péče a rodič neusiluje o návrat dítěte do své péče (tj. aktivně se na návratu dítěte domů nepracuje, naopak je prioritou, aby dítě navázalo pevný a dlouhodobý citový vztah k pěstounům), ale chce ho vídat např. obden – co takový kontakt dle Vašeho názoru dítěti má přinést? Jaký smysl to dítěti bude dávat? Namítnete-li, že to musí rodič dítěti přece vysvětlit, tak bohužel v praxi není toto s ohledem na věk či zralost dítěte, ale i schopnost a ochotu rodiče vždy reálné.

• Pokud OSPOD ani jiný subjekt (doprovázející organizace či sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi) nesmí navrhovat žádná omezení či pravidla kontaktu, tak kdo tedy nastaví „měkká“ pravidla kontaktu, která se v průběhu času neustále mění - např. že dítěti rodič nemá slibovat nesplnitelné (např. že už budou spolu), nebo že si dítě např. nepřeje být rodičem foceno, objímáno atd. – a i kdyby i toto vymezil soud, tak jak tedy postupovat, když rodič toto při kontaktu porušuje - jak můžeme při dalším kontaktu dítě účinně chránit? Dle Vašeho vyjádření není možné, aby doprovázející organizace v tu chvíli setkání ukončila, což se nyní občas stává a dítě to alespoň do určité míry chrání. Očekáváte, že v těchto případech má ochránit dítě pěstoun? A vystoupit tak přímo proti rodiči před dítětem? Z našeho pohledu je toto kontraproduktivní pro vztah dítěte k pěstounům. Dítě potřebuje zažívat spolupráci rodičů a pěstounů, aby nebylo zatíženo konfliktem loajality. Vychází-li limit a omezení (rodičů, ale i pěstounů) od (asistujícího) pracovníka, nemusí to vstoupit do vztahu dítě-pěstoun či rodič-pěstoun. A to je zájmem dítěte.

• Jedno z Vašich doporučení ohledně domluvy styku zní takto: Dohoda o kontaktech učiněná bezprostředně po výkonu soudního rozhodnutí často přinese všem stranám jistotu. Napjatým a vystresovaným rodičům a dítěti v tom, kdy a za jakých podmínek se uvidí, pěstounům zase v tom, že nebudou nepříjemně překvapeni nenadálou návštěvou rodičů. S tímto lze samozřejmě jen souhlasit, nicméně na kontakt dítěte s rodičem je třeba pohlížet jako na proces. Mění se potřeby dítěte, jeho věk a přání, mění se také situace rodiče, jeho možnosti a motivace se s dítětem setkávat. To vše vyžaduje pravidelnou revizi a aktualizaci dohody pro každé konkrétní dítě. Většinou se toto děje na případové konferenci. Má-li o tom rozhodovat jedině soud, v praxi je nemožné očekávat, že to časově bude odpovídat zájmu dítěte. V některých případech se totiž dohoda mění prakticky po každém kontaktu (úpravy jsou v zájmu dítěte, a proto k nim flexibilně přistupujeme).

Existuje mnoho dalších dotazů, které Vaše doporučení v našich myslích vyvolává (např. specifika úprav kontaktů v případě pěstounské péče příbuzných, pěstounské péče na přechodnou dobu, dále možnost změny legislativy tak, aby zájem ohroženého dítěte jednoznačně převažoval nad zájmem dospělých a sociální pracovníci mohli konat tak, jak to potřebuje v danou chvíli dítě). Ceníme si Vaší snahy určitým způsobem sladit a standardizovat tak složité téma jako je kontakt dítěte v náhradní rodinné péči s rodinou. Nicméně domníváme se, že Vaše doporučení opomíjí praktické problémy, které se při kontaktech objevují a které musíme s dětmi řešit. To může přinést spíše přílišnou rigiditu v řešení a strach obhajovat zájem dítěte.

Rádi bychom Vás tímto požádali o písemné vyjádření k našim otázkám. To pak rozešleme všem našim členským organizacím. Uvítáme také osobní schůzku, při které bychom s Vámi Vaše doporučení a naše zkušenosti z praxe dále rádi diskutovali.

S pozdravem

David Svoboda
předseda Asociace Dítě a Rodina

Kontakt

Asociace Dítě a Rodina, z.s.
Vyšehradská 320/49
128 00 Praha 2
tel.: +420 702 018 081
e-mail: info@ditearodina.cz