„V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí děti vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.“
(Preambule Úmluvy o právech dítěte)

Harvardská videa

Asociace Dítě a Rodina požádala prestižní Harvardskou univerzitu o možnost přeložit krátká videa o výsledcích výzkumu předních vědců v oblasti vývoje v raném dětství a negativních vlivů na další život člověka. Patří sem i negativní dopad ústavní péče na další rozvoj osobnosti.

Díky spolupráci Nadace Sirius a odbornému zajištění PhDr. Lenky Šulové, působící na Univerzitě Karlově, finanční podpoře Nadace J&T a MPSV, jsme se stali garantem českého překladu a můžeme české veřejnosti či specialistům zpřístupnit závěry světových kapacit z harvardské univerzity.

V následujících videích odborníci z Centra pro vývoj dítěte Harvardské univerzity vysvětlují, jak zásadním okamžikem života je rané dětství. Závěr je jednoznačný: co zažijeme v dětství, v dobrém i zlém, se promítne do našeho dalšího vývoje. Stres v raném dětství způsobený například odloučením od rodiny, zanedbáváním či týráním, má prokazatelný vliv na strukturu nervových buněk. Důsledkem je větší riziko závislosti na drogách a alkoholu, depresí, ale i kardiovaskulárních chorob.

I proto podporujeme stanovení věkové hranice pro umisťování dětí do ústavní péče. Dítě do 3 let, ideálně ale do 7 let věku z biologické podstaty potřebuje blízkého, tzv. primárního pečovatele, a pokud jím nemůže být rodič nebo jiný člen nejbližší rodiny, pak mohou dítěti zajistit dobré základy pro další rozvoj pěstounské rodiny.

Pomozte nám sdílet názory odborníků a změnit v České republice přežívající systém z doby komunismu. Stovky nejmenších dětí odložených do ústavů potřebují i vaši pomoc, i když si o ni nedokáží říct.

 

Dopady negativních zkušeností v raném věku na další vývoj dítěte (The Impact of Early Adversity on Children´s Development)

Co opomenete u dítěte v raném dětství, budete později jen těžko napravovat: „Je to jako otvírat půltunové dveře – půjde to, ale s enormním vypětím,“ říká Charles A. Nelson, Ph. D., z lékařské fakulty Harvardské univerzity. V tomto videu mluví různí odborníci o prvních letech života dítěte. Jasný závěr zní: co se stane do tří, čtyř či pěti let věku, je zcela zásadní pro další vývoj až do dospělosti.

Výzkumy ukazují, že dlouhodobý stres v raném dětství mění stavbu mozku. Vzniká v něm méně nervových spojení. To může mít dopad na chování, učení, ovlivňovat fyzické i mentální zdraví. Nejdůležitějším faktorem pro pozitivní zkušenosti u malých dětí, je citlivý dospělý, který je trvale přítomen v životě dítěte. Ten umožňuje dětskému mozku zažívat nadšení z učení a podporuje zdravý vývoj dítěte.

Impact of early adversity on development

 

 

Základy celoživotního zdraví (The Foundations of Lifelong Health)

„Selský rozum říká, že co se stane v raném dětství, tvoří základ pro vše, co následuje,“ říká MUDr. Jack P. Shonkoff, ředitel Centra pro vývoj dítěte na Harvardské univerzitě. „Nyní ovšem zažíváme revoluci v biologickém výzkumu, protože začínáme rozumět, proč tomu tak je, a to na molekulární úrovni.

V tomto videu odborníci z Harvardu vysvětlují, že základy celoživotního zdraví jsou postaveny v raném dětství.Chronické stresy se odrážejí ve zdravotních problémech. Děti, které byly zneužívány nebo zanedbávány, anebo které nezažily stálou rodičovskou péči, vykazují v pozdějším věku řadu potíží: nedostatky emocionální kontroly, problémy s učením, ale i zdravotní problémy, jako je obezita, cukrovka či kardiovaskulární onemocnění.

Jak tedy ovlivnit zdravý vývoj už od raného dětství?

Vědci identifikovali tři pilíře zdravého vývoje:

  1. vřelé vztahy a podnětné prostředí, ve kterém dítě žije,
  2. bezpečné prostředí pro hru a život bez toxických látek včetně tabákového kouře,
  3. kvalitní a vyvážená strava.

foundations of lifelong health

 

Vědecké poznatky o raném vývoji (The Science of Early Childhood Development)

„Zkušenosti z raného dětství, a dokonce i před narozením, významně formují naše schopnosti učení, chování, ale i fyzické a duševní zdraví,“ říká MUDr. Jack P. Shonkoff, ředitel Centra pro vývoj dítěte na Harvardské univerzitě. „Zásadní je interakce s dospělým. Je to jako v tenise: jeden podá, druhý mu míček vrátí.“

Problém je, když dospělý míček nevrací – protože se dítěti nevěnuje. V tom je nezastupitelný princip primárního pečovatele, maminky, tatínka nebo někoho blízkého, který je dítěti trvale nablízku.Takovou péči nemůže sebelepší zdravotní sestra v ústavu nahradit – prostě proto, že nemá na starosti jedno dvě děti, ale celé oddělení, a protože po službě odchází od dítěte pryč.

V tomto videu vědci varují, že pokud v raném dětství dítě zažívá stres, například z odloučení blízké osoby, pak bez ohledu na jeho intelektuální předpoklady budou jeho emoce negativně ovlivněny.

„Stabilní a pečující prostředí podporuje rozvoj zdravých obvodů v mozku,“ vysvětluje harvardský vědec a pedagog MUDr. Shonkoff. „Naopak stres způsobený nejistotou, zneužitím nebo zanedbáním narušuje vytvářená nervová spojení ve stavbě mozku.“

The science of early development

 

Zanedbávání dítěte z pohledu vědy (The Science of Neglect)

„Série přesvědčivých experimentů prokázala, že když pečující osoba najednou přestane vnímat podněty dítěte, jeho reakce odpovídá stavu nebezpečí a je aktivována stresová reakce,“ říká MUDr. Jack P. Shonkoff, ředitel Centra pro vývoj dítěte na Harvardské univerzitě.

V tomto videu vědci představují čtyři hlavní typy zanedbávání péče o dítě:

  • občasný nezájem: když dospělí čas od času nereagují – podle vědců může být do určité míry i přínosný, protože dítě se učí s takovou situací vyrovnat;
  • chronický nedostatek stimulace: když dítě nedostává adekvátní množství reakcí od dospělého, které potřebuje k zdravému vývoji – pomoci může například školka, kde dítě zažívá zájem a interakci, poté má dítě šanci dohnat svůj vývoj;
  • těžké zanedbání v rodinném prostředí: jde nejen o dlouhou dobu bez pozornosti dospělého, ale bývá spojeno se zanedbáním výživy, hygieny nebo základních potřeb – napravit důsledky takového chování je velmi náročné a vyžaduje terapeutický přístup;
  • těžké zanedbání v ústavních zařízeních: děti žijí v situaci odpovídající "skladišti", přitom nemusí jít o extrémní příklady, jako je sirotčinec, velmi stresující prostředí představuje celá řada druhů ústavní péče.

Vědci se shodují, že ústavní péče představuje zvláště pro nejmenších dětí naprosto zásadní riziko pro jejich další zdravý vývoj.

„V mozku, který je konstantně zaplaven stresovými hormony, tedy nikoli ve vlnách, které jsou běžné v rámci normálního vývoje, se přestanou formovat některá klíčová nervová spojení,“ doplňuje MUDr. Linda C. Mayes, z lékařské fakulty Yaleovy univerzity.

Science of Neglect

 

Toxický stress poškozuje zdravý vývoj dítěte (Toxic Stress Derails Healthy Development)

V posledním videu série odborníci z Harvardu vysvětlují, co se odehrává v těle, když zažívá stres. A jak je možné, že může stres v rané fázi vývoje dítěte ovlivnit jeho zdravotní i psychický stav na celý život.

Naučit se zvládat stres je důležitou součástí zdravého vývoje. Při stresu se aktivuje systém stresové reakce: mozek a srdce reagují na negativní podněty, zvyšuje se tepová frekvence, stoupá hladina stresových hormonů. To platí pro dospělého i pro dítě.

Když se dítě po chvíli díky reakci dospělého uklidní, stresová reakce odezní a tělo se vrátí do normálu. Co se ale děje u dětí, které jsou zneužívány nebo v ústavech zažívají dlouhodobou absenci primárního pečovatele?

Stresová reakce zůstává aktivována dlouhodobě, a pokud i nadále nedochází k odezvě ze strany dospělého, probíhá u dítěte přetěžování vývojových systémů. Dítěti zůstávají závažné celoživotní následky. Vědci tomu říkají toxický stres.

Vědecké výzkumy ukazují, že dlouhodobá aktivace stresových hormonů v raném dětství ovlivňuje ty oblasti mozku, které jsou vyhrazené pro učení se a uvažování: dochází v nich k oslabení a snížení počtu nervových spojení.

Toxickému stresu se lze vyhnout tak, že dítěti vytvoříme prostředí, které je pečující, stabilní a podnětné. Tedy opak toho, co mohou nabídnout ústavy.

Toxic stress

 

 

 

Kontakt

Asociace Dítě a Rodina, z.s.
Vyšehradská 320/49
128 00 Praha 2
tel.: +420 702 018 081
e-mail: info@ditearodina.cz